Od pondělí 5. října zažívá Česká republika druhý nouzový stav v roce 2020. Zatímco jsme si na jaře mysleli, že lockdown koronavirus vymete, tentokrát jde jen o zmírnění šíření nákazy. Za o dost horších podmínek.

Za 1 den v září víc nemocných než za celý březen

Když se 12. března 2020 zavírala Česká republika poprvé, bylo nakažených koronavirem jen pár desítek. Teď na podzim se potýká s docela jinou realitou. Už několikrát se v září vyšplhalo číslo nakažených za den přes hranici 3 000 lidí, přitom za celý měsíc březen jich bylo 3 319.

Ubylo pracovních míst. Bude hůř?

Od března se zatím zvedla nezaměstnanost zhruba o jedno procento na 3,8 % naměřených v červenci. Na první pohled to nevypadá hrozivě. Podle údajů Jobs.cz se ale ve srovnání s loňským rokem obsazuje ve firmách o třetinu méně pozic. A tuhle smutnou statistiku nenapravilo ani září, které je tradičně měsícem, kdy se záležitosti dávají na pracovním trhu do pohybu. Ostatně pohled do prázdných restaurací v centru Prahy napovídá, že minimálně v turistický ruch a v pohostinství zažívají velmi těžké časy. A jejich konec stále ne a ne dohlédnout.

Nejistota a neexistující ošetřovné pro OSVČ

Zatímco jsme u jarní karantény docela jasně věděli, že nemůžeme nic, teď nás čeká docela hybridní stav. A nejistota je podle psychologů hodně stresující faktor. V obtížné situaci jsou především rodiče. Děti sice chodí do školek a škol, bohužel dost často musí být nějaké třídy kvůli preventivní karanténě zavřené. Ale zatímco na jaře stát poskytoval rodičům tzv. ošetřovné (dávku pro pečující rodiče) ve štědřejší formě – byla delší lhůta a nárok na něj měli i živnostníci, teď se nic takového neděje. Ošetřovné je poskytováno maximálně na 9 dní a živnostníci mají prostě smůlu.

Zmatené informace

Od jara se nejednou stalo, že představitelé moci museli dementovat svoje rozhodnutí, které o covid-19 chvilku předtím oznámili v médiích, máme druhého ministra zdravotnictví a druhý nouzový stav, jehož podmínky si v konkrétnostech můžou dokonce protiřečit (chodit do restaurací ano, individuální výuka v ZUŠ ne). Vedle toho se nejsou schopni shodnout ani odborníci – někteří lékaři podporují plošné nošení roušek, někteří zase ne. O tom, jak takový nesoulad ovlivňuje psychiku lidí, se už vedou veřejné debaty. Jedna třeba zde.

Apatie

Zatímco jsme na jaře byli vybuzeni k činu, současný stav spíš probouzí apatii. Už nechceme o koronaviru slyšet a s mnohem menší ochotou chceme dodržovat vyhlášená nařízení. Takovému stavu říkají psychologové popírání a je jednou ze strategií, kterými lidé reagují na zátěžovou situaci.

A co dál?

I kdybychom si to všichni moc přáli, aby byl covid-19 pryč, realitou je, že koronavirus nezmizel. Je tu s námi a musíme být obezřetní. Někdo ho může prodělat s mírným průběhem, riziko nákazy ale leží v tom, že koronavirus může přetížit zdravotní systém. Lidí, které mají život ohrožující průběh nemoci, totiž s počtem nakažených samozřejmě roste. Počet akutních lůžek, která se postupně plní, můžeš sledovat třeba tady.

My radíme řídit se heslem “better safe than sorry”. Jestli ti je nepříjemné chodit mezi lidi, nedělej to. V klidu si nakup přes Twisto Pay, úřady si vyřiď třeba přes datovou schránku (jak se obejdeš bez pošty, si přečteš třeba tady) a s kamarády se potkej třeba přes Zoom. Věříme, že tahle zvláštní doba jednou skončí a dobré digi návyky z doby koronaviru zůstanou.