Nestane se ti to každý den. Týden poté, co Dan Born se svou expedicí odletěl z České republiky, nám zavolal do kanclu přes Whatsup. My seděli v Karlíně v klimatizované budově, on stál v pákistánském pohoří Karakoram na, podle něj, nejhezčím místě na světě.

Dane, tak kde jsi vlastně?

Jmenuje se to tu Concordia a je to nejhezčí místo na světě. Vidím K2, Broad Peak, tedy K3, a za nimi vidím tu “naši” horu Gasherbrum II a pak další kopce, které mají sedm tisíc metrů.

A jak to, že si můžeme takhle volat? Přijde mi to úplně neskutečný…

Dali sem vysílač na sítě. Signál na mobil tu sice nemám, internet ale jede. A je to tu docela novinka. Vysílač je tu teprve od června 2021, takže jsme jedna z prvních expedic, která tenhle luxus může vyzkoušet.

Jak se teď máte?

Já se mám úžasně. Probouzím se každý den s výhledem na hory, o kterých jsem zatím jenom četl. Měl jsem slzy v očích, když jsem tu nádheru poprvé viděl.

A co cesta?

Bylo to víc dobrodružný, než bych čekal. Teď jsme čtyři dny na treku. Na start nás sem dovezli auty, které bychom v Česku považovali za veterány a fakt jsme se docela báli. Jeli jsme jen po úzké cestě, všude kolem strmé srázy a ani jsme nemohli vystoupit, protože auto potřebovalo zátěž. A ten trek je taky docela náročný. Jdeme vždycky tak jen do jedné, do dvou odpoledne, protože odpoledne se vždycky zhorší počasí a to je docela drsný. Zažili jsme tu písečné bouře, teď už se přidává i sníh.

Jak vlastně teď vypadá tvůj den?

Vyrážíme tam v sedm ráno a jdeme. Po kamenech to nejde moc dobře, takže jsme fakt rádi, že máme nosiče a můžeme jít na lehko. Do tábora dorazíme většinou kolem jedné, druhé a jdeme spát. Pak je večeře, trochu se pobavíme a jdeme zas spát. Tělo si hodně říká, každý ráno je lepší než večer, tělo se aklimatizuje hlavně přes noc

A jak je to s nosiči? Jaký máte servis?

Ten je neuvěřitelný. Prý jsme vyhráli nejlepšího expedičního kuchaře, takže jídlo je fakt skvělý. Dokonce zvládli udělat i dort, když měl jeden kolega narozeniny. A to na plynovém sporáku, což je jediné, na čem vaří. Jinak dezert fakt nikdy nevynachají. A pak se nám starají úplně o všechno. Staví tábory, dělají oběd, který si bereme s sebou, ta infrastruktura, která je tady na horách pro expedice vybudovaná, mě překvapila.

A co vás teď čeká?

Musíme dojít do base campu (= základního tábora) a odtud půjdeme nahoru. Ale to už sami, bez nosičů a servisu. Tam teprve ta pořádná sranda začne.

Hodně štěstí Dane!