Mohl to být denár, groš, hřivna nebo sokol rozdělený na sto káňat. S novou republikou přišla v roce 1918 taky debata o nové měně. Politici se nakonec shodli na koruně. Narodila se před sto lety.

Koruna. Tak se jmenovala i poslední rakousko-uherská měna. V roce 1918 jí byly země bývalé říše plné, poražené mocnářství tisklo během války velké množství bankovek, aby jimi pokrylo válečné výdaje. Českoslovenští politici v čele s ministrem financí Aloisem Rašínem rozhodli zabránit jejich nekontrolovatelnému přílivu. A tak v březnu 1919 vojáci na týden uzavřeli hranice a v republice začalo označování rakouských bankovek československými kolky. Vznikly tak první státovky - peníze vydávané státem. Název koruna nakonec zůstal - Češi na něj byli historicky zvyklí. A Rakušani? Ti si pořídili šilinky.

Ze státovek bankovky

Už v dubnu 1919 přišla na svět takzvaná definitivní státovka, skutečně československá stokoruna, navržena malířem Alfonsem Muchou. Průměrný obyvatel tehdejšího Československa si za ní mohl koupit asi 40 bochníků chleba nebo 60 piv a vydělával na ni asi 13 hodin. Od roku 1926 začaly Československem proudit bankovky - peníze vydávané Národní bankou československou. Na stokoruně od umělce Maxe Švabinského je vedle prvního prezidenta Masaryka vyobrazena také nahá žena (obrázek nahoře). A právě proto bankovka vzbudila pohoršení. V národní banky se scházely protestní dopisy, třeba od Svazu katolický žen a dívek československé republiky, a po zemi se říkalo, že tyto bankovky “nejsou kryté”.

Co všechno koruna zažila

Československá koruna přežila i doby turbulentní. Jen musela změnit kabát. Během druhé světové války byly na bankovkách vyobrazeny motivy odkazující na česko - německé vztahy, byl na nich třeba architekt a sochař Petr Parléř nebo svatý Václav. Po nástupu komunismu se peněženky Čechoslováků mohutně zatřásly v roce 1953, kdy přišla nová měna v poměru 1 nová ku 5 starým. Do oběhu přišly bankovky připravené v Sovětském svazu v docela nezvyklých hodnotách - 3 a 25 korun.

Nejhezčí stovka

Nejdéle používanou československou bankovkou se za sto let existence stala stokoruna vydaná v roce 1961. A je zřejmě i nejhezčí. V roce 2015 uvedl britský Time, že ji kurátor moderní měny v Britském muzeu Thomas Hockenhull označil za čtvrtou nejkrásnější bankovku světa. Navrhl ji amatér, vojenský důstojník František Heřman. Rolnici vypodobnil podle své manželky, která na předloze nedržela snop obilí, ale polštář. A další perlička - o vítězném návrhu nerozhodla odborná porota, ale návštěvníci výstavy soutěžních skic. Autor za něj dostal 10 tisíc korun, za které svým dcerám koupil piano.

A co dál?

Současné bankovky vznikly po roce 1993, kdy se Československo rozdělilo. Od té doby se Češi zvládli rozloučit s kovovými haléři či papírovou dvacetikorunou nebo padesátikorunou. Jestli ubydou i další bankovky nebo mince či zda budeme mít pouze digitální koruny, se u nás zatím nediskutuje. Zato v takovém Švédsku už pěkných pár let. Stát, kde se shodou okolností také platí korunami, chce být zcela bezhotovostní v roce 2023.