Špalek s nožičkama, pusou, očima a červenou čepicí se objeví v domácnostech už po 8. prosinci. Děti se o něj každý večer láskyplně starají, krmí ho, a na Štědrý den ho stlučou. Respektive poklepou mu zadek nějakou holí nebo klackem. Pak odejdou za dveře a špalek, kterému se říká Tío de Nadal – vánoční strýček, zatne své dřevěné svaly a vytlačí dárky. Tato nepříliš voňavá představa nadělování dárků se odehrává v Katalánsku, na severovýchodě Španělska. Bizarní i laskavé postavičky nosící dárky se objevují i v dalších koutech světa.

Práce pro děti a ženy

Marketingové konkurenci Santa Clause v Česku stále vzdoruje Ježíšek. Postava, které děti začátkem prosince píšou dopis, ale kterou nikdy nespatří, ohlašuje umístění nadílky zazvoněním zvonečku. Stejné miminko jen s trochu jiným jménem se do vánoční práce vrhá na Slovensku (Ježiško), v Maďarsku (Jezuska) a v Rakousku (Christkind). V Itálii mu v překladu také říkají Ježíšek (Babbo Natale), ale zosobňuje ho tu starý pán. A trochu se zpožděním se do některých italských domácností dobývá s nadílkou i jediná žena v našem přehledu, čarodějnice Befana. Bývala prý kdysi velice dobrotivá, ale ošklivá. Když se narodil Ježíšek, dozvěděla se o tom pozdě a v Betlémě už ho nezastihla. Proto nabrala dárky a vyrazila se ho hledat. V Itálii přilétá v noci na 6. ledna.

Jeden na to nestačí

83 milionů obyvatel si v Německu musí na Štědrý den rozdělit dvě „doručovací společnosti“ – sever má pod palcem Weihnachtsmann neboli Vánoční muž a jih si vzal na starosti Christkind. To v Polsku nosí dárky kde kdo. Kromě Děťátka a Hvězdičky také Andílek, Stařec s holí nebo Mikuláš. Svatého Mikuláše netrpělivě očekávají děti i na Ukrajině.

Zdatní senioři

Postava důchodcovského věku nakládá vysněné předměty na sáně v Rusku, Bělorusku i na východě Ukrajiny, není to nikdo jiný než Děda Mráz. I ve Skandinávii svěřují doručování dárků seniorům. Ve Švédsku i v Dánsku si na to troufá stařeček v červeném kabátě, nápadně podobný Santa Clausovi, kterému švédsky říkají Jultomten nebo Tomten, dánsky Julemand. Ve Finsku se o to postará vánoční kozel - Joulupukki. Jméno vzniklo ještě před příchodem křesťanství, kdy se muži oblékali do kožešin a hlavy zdobili rohy z drobných větviček, a takto vymódění obcházeli stavení, popíjeli, jedli a děti se jich spíš bály, než se na ně těšily. Dnes má Joulupukki bílý vous, místo kožešiny červený plášť a alkohol nepije. Alespoň ne před dětmi…

Vedro v kabátě

V Austrálii nosí dárky v potu tváře Otec Vánoc (Father Christmas). Vánočního tátu dostali Australané věnem od Britů. Jako členové Commonwealthu převzali i řadu tradic, a tak ve třicetistupňovém vedru dorazí k australské vánoční tabuli právě tento pán. A zpravidla má i obří plnovous a červený kabát. Snad mu dopřejí nějakou prodyšnou verzi.

Turecký Santa

V některých australských rodinách tátu vytlačil Santa Claus. Populární nosič dárků, kterého si přivlastnili ve Spojených Státech i v Kanadě, pochází z území současného Turecka. Právě tady se ve 4. století narodil Nicolas, který proslul svojí štědrostí. Jako řecký křesťanský biskup obdarovával chudé a do myslí lidí se zapsal třeba záchranou tří chudých sester, kterým dal věno, aby se mohly vdát a nebyly prodány do otroctví.

Kůň i krab

A trocha netradičních postav do těch vánočních tradic na závěr. V Argentině si drží mezi nosiči svoji pozici kůň. Děti před dveře nachystají seno a vodu a kůň Magi je za to odmění dárky, které položí k posteli nebo do bot pod vánočním stromkem. Na svůj hrb (doslova) to bere zvíře i v Sýrii. Dary přináší nejmenší ze tří velbloudů, kteří doprovázeli Tři krále do Betléma. A vánoční atmosféra vstupuje na Havaji, Tahiti ale třeba i Cookových ostrovech s příchodem kraba. Ale je to trochu děsivá atmosféra. Velký krab roznášející dárky totiž svými ostrými klepety rozřeže každého, kdo by na něj nevěřil. Šťastné a veselé 😱