Sharlota v květnu 2020 vydala nové album s úctyhodným počtem tracků, je jich celkem 30. Jak všichni víme, nebylo to zrovna dobré načasování. Sharlota se během covidu potýkala s depresí, na druhou stranu se jí ale podařila velká spolupráce s About You. Teď se konečně rozjíždí do českých a moravských měst představit po dvouleté pauze svoji hudbu. Na jaře 2022 vydala klip Kamkolidu, ve kterém hraje taky Twisto.
Začala jsi vydělávat už v 15 letech. To muselo být hrozně moc náročný pro tak mladého člověka.
Když se na to podívám retrospektivně, byla moje cesta zajímavá a náročná a jsem za ni hrozně ráda. Finance mi daly svobodu už v raným věku. Mohla jsem se už v 17 letech odstěhovat od maminky a pomohlo mi to být dospělá. Dělala jsem ještě školu, plánovala si výdaje, abych měla každý měsíc na nájem. Nebylo to jednoduché, ale stálo to rozhodně za to.
To jsi ale musela být extrémně disciplinovaná…
Já jsem extrémně disciplinovaná! Z naší rodiny nejvíc. Jsem stabilní kůl uprostřed, který drží ty otěže kolem. Naše rodina je hodně extravagantní a já jsem chtěla stabilitu a klid. Vždycky jsem se třeba dobře učila. A dokonce ještě na základce jsem maminku přesvědčila, aby mě dala na jinou školu, protože na té původní naše angličtinářka neučila kvalitně. Už jsem se tak prostě narodila…od začátku jsem jednoduše věděla, kam chci směřovat a co chci dělat. Zároveň jsem se ale snažila, abych dělala jen to, co mě baví a co cítím, že je správně.
A kdy přišel zpěv?
Zpívala jsem odmalička. To je o mě obecně známý. Když přišly první sociální média, hlavně Facebook, získala jsem větší možnost se lidem ukázat. Moje kamarádka nahrála, jak si zpívám doma v pokojíčku, a na základě toho videa se mi ozval jeden známej, že jeho tatínek má klub a že by si přál, abych tam zazpívala. I když jsem neměla vlastní repertoár. Takhle to vzniklo. Už na první akci jsem se seznámila s někým, kdo dělal hudbu, a už jsme se domlouvali dál. Kdybych to shrnula, šla jsem si za vším, co pro mě bylo vystoupením z komfortní zóny. Protože stačí začít. Pak jsem si třeba nabila pusu, ale takhle jsem zjišťovala, co chci a nechci dělat.
Když se bavíme o penězích, kolik sis tedy vydělávala?
Vydělávala jsem hlavně na koncertech. Za jeden jsem měla zhruba 5 000 korun. Zvládla jsem za víkend objet dva tři. A právě díky tomuhle příjmu jsem se mohla osamostatnit.
Takže jsi pracovala o víkendech a přes týden jsi studovala?
Přesně tak.
A kde jsi maturovala?
Na veřejnoprávní kriminalistické škole.
Ha! Takže jsi chtěla být policistkou? A ještě se k tomu hodláš vrátit?
To nehodlám. Ale jsem ráda, že jsem studovala něco, co mě extrémně bavilo a co mi dalo hodně do života. Doteď si ráda kupuji knihy o seberozvoji, studuji aspoň v osobním životě. Po maturitě jsem věděla, že do reálného života mne to táhne víc než pokračovat ve škole.
Na začátku kariéry stála písnička Do rána, ve které jsi zpívala refrén. Jak ses k tomu dostala?
Spolupráce vznikla hned na té první akci, kde jsem zpívala. Nejdřív jsme vydali jednu písničku, ta neměla moc ohlas a pak se vydal singl Do rána, který vystřelil neskutečným způsobem. V tu chvíli jsme začali jezdit na party, po maturitních večírcích. Dělali jsme disco pop, takže žánr, který byl chtěný, ale málokdo ho dělal. Proto to i takhle fungovalo. Diskotéky byly tehdy mnohem víc navštěvované než dneska.
Jak to šlo dál?
Dělala jsem vokalistku raperům a došlo mi, že u nás neznám žádnou ženu, která by do těchto vod zabrousila. Takže to pro mne byla výzva a ke zpěvu se přidal i rap. Ale není to tak, že bych se z něčeho stala něčím. Já miluju hudbu, zazpívám každý žánr, jazz, soul, cokoli. Hudbu beru jako umění a nejsem ten typ, který by ji kategorizoval. A to byl na začátku problém. Lidi mě pořád chtěli někam zařadit a nevěděli, co si o mě mají myslet a jak mne brát.
Skládáš si sama hudbu i texty?
Pokud jde o texty, skládám si 90 % textů sama. Ale při práci na nový desce, kde mám asi 30 písní, jsem vymyslela koncept několik songů a pak jsem si dala pauzu, protože jsem potřebovala vzpruhu. A v takové chvíli je výhodné pracovat v labelu. Protože člověk si může sednout se spolupracovníky, popovídat s nimi a jednoduše víc hlav víc ví. Hudba je o spolupráci a takhle se to mimochodem dělá v celým světě. Tehdy jsem jezdila koncerty s Refewem a to je člověk, který mi dal podněty na témata, který bych sama asi nevymyslela. Napsal text například k tracku "Co je víc" nebo "Díky". Já si pak texty ještě upravila a přepsala podle sebe. Píšu si tedy texty sama, ale nemám problém i na textu spolupracovat s někým dalším, důležité je, aby sdělení bylo stále autentické a v souladu s tím, jak chci hudbu tvořit.
Teď už nejsi jediná holka v ČR, co dělá do rapu…
No jasně, že ne. Holek je tady víc. Líbí se mi třeba Annet X. A tu mám ráda i jako člověka. Pak ještě vím o Arletě, Helwaně. Jsem fakt ráda, že tu holek přibývá. Na druhou stranu vnímám, že někteří lidé mají stále problém označit mě za rapperku.
Poslední tvůj hudební počin je klip k písni Kamkolidu. O čem ten klip vlastně je? Co jsi chtěla říct?
Ozvala jsem se po dlouhý době. Chtěla jsem dát vědět, že stále tvořím, i když tu byla korona, která mě velmi zasáhla. Já jsem vydala desku, která kvůli covidové situaci ani nestačila k lidem dotéct. Nemohly být koncerty, takže až teď můžu k lidem jezdit s hudbou naživo. Tahle písnička vznikla z toho splínu, kdy jsem se necítila dobře. Na druhou stranu jsem si řekla srát na to, furt dělám to, za čím si stojím. A vlastně bych chtěla, aby ten klip fungoval jako inspirace. Sama vím, že lidem občas dojde energie i ve věcech, které dělají rádi, a já bych jim chtěla říct, aby se nevzdávali a pokračovali v tom, co milují. Vždycky to dělají jen pro sebe, ne pro někoho jiného. A když se něco nevede, každý nový den můžou začít znova.
Takže korona tě zasáhla i po finanční stránce?
Mně to nejvíc zasáhlo v osobní rovině. Jsem hodně zvyklá na lidi a najednou jsem zažila deprese, což se mi nikdy předtím nestalo. Vlastně mě to dost překvapilo, protože jsem už jako dítě musela překonat hodně složitý věci a jsem vyškolená na těžký časy. Ale tohle bylo na mě moc. Chyběla mi svoboda a kontakt s lidma, možnost někoho obejmout. Trpěla jsem jako člověk mnohem víc než jako umělec. Na druhou stranu jsem měla prostor přemýšlet o své cestě a jsem za to nakonec ráda, protože díky covidu přišly i jiné nabídky. Hrála jsem ve filmu Ubal a zmiz a to je něco, co bych ráda zopakovala. Byla to nová zkušenost, jiní lidé, kteří mě ocenili za to, jak pracuju rovnou na place. To se s hudební scénou nedá srovnávat.
Co ti covid ještě dal?
Vrátila jsem se k pohybu. Před tím jsem na něj neměla tolik času a teď byl. Posiluju, teď dokonce třikrát týdně a je to náboj, který mě baví.
A pokud jde o finance? Do jaké míry se můžeš živit JEN hudbou?
Snažím se řešit i to, co kdyby... Pro mě je docela přirozené kombinovat hudbu a marketing okolo, především pokud jde o módu, protože ta mě přirozeně baví. Takže jsem samozřejmě ráda, že jsem si takhle zvládla zařídit i další zdroj peněz, který za korony fungoval jako backup. Na druhou stranu všechno, co dělám, se mnou souzní.
Takže znovu k otázce: dá se hudbou v České republice uživit?
Pokud má někdo rozjetý jméno a zařízený koncerty, ze kterých je podle mě největší příjem, tak se samozřejmě uživit dá. Jen ze Spotify nebo Youtube neplynou zas takové částky. Na druhou stranu, mám ale třeba jen vysoký standard. Záleží podle výdajů každého jednoho člověka, jestli má na nájem, na jídlo a podle toho potřebuje vydělat.
A ty bydlíš v nájmu?
Ano, zrovna si pronajímáme dům, protože bych dům chtěla jednou vlastnit a chtěla jsem si zkusit, jaké to je žít v domě.
A na co jsi přišla?
Že se nám z toho domu bude stěhovat těžce. Máme teď laťku docela vysoko. Dům je na skvělém místě a máme spoustu prostoru. Byla jsem vždycky založená na domácnost. Dělám si v tom domě všechno sama.
To tě musí stát hodně času…
To ano, taky moc nespím a piju hodně kafe. Ale bydlet v domě je opravdu něco jiného než byt, protože každý týden se nám něco pokazí a musíme pořád něco řešit. Od kliky u dveří po tekoucí záchod.
Proč máš ráda Twisto?
Zaprvé byla jsem jeho influencerkou už v jeho začátcích a vždycky se mi líbí být u něčeho nového. Tehdy se dalo platit náramkem a to ještě nebyly mobilní platby, takže když jsem někam přišla a zaplatila náramkem, byla jsem za frajerku. Tehdy se mi líbilo udělat si z platební karty módní doplněk. Fakt mě to bavilo. Twisto podle mě taky nabízí zajímavé služby pro mladé lidi. Sama si pamatuji, že když jsem byla mladší a zaujalo mě něco v obchodě, dost často jsem zrovna neměla peníze. A taky dost často smůlu, protože to tam za měsíc už nebylo. Díky Twistu si můžeš něco pořídit, i když máš finance teprve na cestě a je to úplně zdarma. A to mi přijde užitečný.
A jak často Twisto používáš?
Každý den! Mám vlastně jenom Twisto kartu.
A díváš se třeba na Přehled, kolik jsi za co utratila?
Moc ne. Ale upřímně já jsem teď ve zcela speciálním období, protože se mi podařilo vydělat docela dost peněz a řekla jsem si, že si konečně dopřeju ten klid nesledovat, kolik co stojí. Doteď jsem si to nikdy nemohla dovolit. Vždycky jsem si plánovala, nekupovala kraviny, protože jsem praktickej člověk, nekupuji si ani drahé značky, jsem spíš sekáčová. A teď, díky globální spolupráci jsem si vydělala větší peníze a řekla jsem si „ok Šájo, tak si za těch 10 let, kdy každý den makáš, za těch 8 let, co jsi s partnerem byla na jediné dovolené, zasloužíš dva roky dobré jídlo, kafíčko a když uvidíš něco pěkného za výlohou, koupíš si to.“
To ti moc přeju!
Umím si to korigovat, neumím si na ten přehled úplně vykašlat. Ale letos, ještě po té koroně jsem se rozhodla se trochu rozmazlit.
Ta globální spolupráce je kolaborace s About You. Máš tam vlastní kolekci. Jak si tě našli?
Měli velkou kampaň a pořád mě do ní chtěli zapojit. Navrhovali mi třeba nějaké hauly, ale to já nedělám. Takže jsem je asi sedmkrát odmítla. A pak přišli s tím, jestli nechci svoji vlastní kolekci a to jsem řekla „ok, pojďme se bavit.“
Takže další věc, kdy ses řídila svou intuicí…
Já to tak mám a možná by někdo řekl, že jsem až moc férová. Nedokážu neřešit, co to je za spolupráci a jít jenom za penězi. Vím, že se takhle dá vydělat snadno a lehce, ale to není můj styl. Takže ta komunikace se mnou, kdo tu reklamu dělá, je někdy složitá. Když ke mně přijde nějaká spolupráce, je to na delší vyjednávání. Ale zas pak to, co jde ven, je něco, za co se můžu postavit. Tenhle přístup mi zavřel hodně dveří, ale zase pak otevřel ty správný.
Co tě čeká teď?
Teď se fokusuju hlavně na svatbu, která mě čeká za měsíc, a pak jedeme na svatební cestu, abych si vynahradila to, co jsem si před tím nemohla užít. Konečně bych chtěla nakrmit i duši. Považuji to za další etapu.
Kam se chystáš?
Chceme do LA. Milujeme komiksy, takže chceme navštívit studia a užít si město i přírodu.
Tak si to užij a díky za rozhovor!
