Vůně má ohromnou sílu, uchovává v sobě naše vzpomínky a rodinné tradice. Tento smysl je přímo spojený s částí mozku, která zapisuje obrazy z minulosti. Čich dokáže vyvolat víc vzpomínek než sluch nebo zrak – proto si na Štědrý večer u stolu často vyprávíme příběhy z historie. Vůně vládnou Vánocům. Jak tedy voní Vánoce v Polsku, Česku a Austrálii? Jaké vánoční tradice se tam pěstují?

Modrý a černý kapr

Hlavní místo na českém štědrovečerním stole má stále kapr a bramborový salát. Přitom ryba jako sváteční jídlo připlula podle Domácí kuchařky M. D. Rettigové do našich domácností teprve v 19. století. Na venkově si kapra hojně oblíbili až po 1. světové válce. Nejtradičnější recept byl kapr na černo, ve kterém se snoubí sladké i slané chutě, strouhaný perník, mandle a povidla spolu s kořenovou zeleninou a octem. Mezi oblíbené úpravy patřilo i přichystat kapra na bílém víně nebo povařit ve zředěném octě (tzv. na modro), teprve po 2. světové válce dostal zlatavou krustičku smažením. A ta mu vydržela dodnes. V mnohých rodinách kapra vytlačily klasické řízky nebo vinná klobása a někde se nebrání ani invazi mořských živočichů (lososovi).

Salát je mladík

Bramborový salát je v Česku poměrně novodobá záležitost. Objevil se až ve 20. letech 20. století a nejspíš díky tomu, že jeho ingredience se daly poměrně snadno sehnat i za války, upevnil své postavení na vánočním stole především ve 40. letech. Do 50. let se salát většinou připravoval bez majonézy, protože její domácí výroba byla příliš pracná. A protože Štědrý den patřil mezi pracovní dny, nechtěl se s ní nikdo dlouho mazat. Mezi brambory se proto majonéza dostala až ve chvíli, kdy se začala průmyslově vyrábět.

Dnes se varianty salátu liší region od regionu, rodina od rodiny. Někde v něm nesmí chybět salám, jinde ho doplňuje hrášek nebo cibule. Někdo se ho snaží zpestřit jablkem, šťávou z citronu nebo odlehčit jogurtem.

V Polsku voní Vánoce sladce

V Polsku voní Štědrý večer perníkem, kompotem ze sušeného ovoce, červeným borščem, houbami, zelím, smaženým kaprem a kuťou. Kompot se připravuje ze švestek, jablek, hrušek a nastrouhané pomerančové kůry. Kuťa, pokrm z tlučené pšenice, provoní polské domácnosti všemi svými ingrediencemi - medem, vanilkou, mandlemi, rozinkami a mákem.

Vůně lesních hub a zelí

Vánoce v Polsku však nejsou jen sladké, ale také prodchnuté intenzivní vůní zelí a lesních hub. Své místo mají na štědrovečerním stole tradičně postní pokrmy. V některých regionech se na něm musí objevit aromatický červený boršč s knedlíčky plněnými hříbky a zelím nebo houbová polévka. Neodmyslitelným prvkem jsou také knedlíky, stejně jako hrášek se zelím nebo zelí s houbami. Po nich je nejznámějším jídlem kapr – smažený nebo v rosolu – který se obvykle podává pouze během štědrovečerní večeře. V současné době sice někteří nahrazují kapra jinou rybou, například pstruhem, ale přesto se pro většinovou společnost Vánoce bez kapra nemůžou obejít. A pak přichází v různých podobách sleď – s cibulí, smetanou a v oleji.

Kreveta je australský kapr

Svátky v Austrálii spadají do prostřed léta, takže vypadají jinak než v Česku nebo Polsku. Nezažijete tu žádnou tradici slavnostní večeře na Štědrý den, ale 25. a 26. prosince se slaví o sto šest. Australané tráví tento čas aktivně, organizují například grilování na pláži.

Australské Vánoce chutnají po pečené šunce glazované v medu, javorovém nebo meruňkovém sirupu a krůtě – to jsou nejoblíbenější jídla v zemi. Vzhledem k tomu, že je zde velké horko, většina jídel se na australských stolech podává za studena. Kralují plody moře – různé saláty a studené občerstvení. Nejoblíbenější jsou krevety, které znamenají pro Australany to, co pro Čechy a Poláky kapři - Vánoce bez nich nejsou ono. Servírují se tu proto krevety různých druhů, které se připravují na tisíce způsobů.

Místo slavnostního oběda se v Austrálii odehrává často grilování s klobásami a salátem coleslaw. Sluší se ale zdůraznit, že Austrálie je multikulturní země, takže to, jak Vánoce v daném domě chutnají, závisí do značné míry na rodinných tradicích.

Dezerty z Anglie

V Austrálii se Vánoce neobejdou bez dezertů. Jedním z nejtradičnějších je vánoční pudink. Tento pokrm pochází ze středověké Anglie a do Austrálie se dostal během britské kolonizace. Do vánočního pudinku se dává sušené ovoce, vůni mu propůjčují zázvor, skořice, pomerančová kůra, ale také mandle, datle a samozřejmě brandy nebo rum, které pomáhají udržet pudink vlhký.

Dalším britským dezertem, který se v Austrálii podává na stolech, je minutkový koláč, slavnostní koláč s jablky, mandlemi a špetkou brandy. A mnoho místních rodin si o Vánocích pochutnává také na dezertu Pavlova, pusinkovém dortu se šlehačkou a ovocem.