Víš, co má společného brazilský karneval s českým masopustem a moravským fašankem? Stejný původ. Oslavuje se život, hojnost a taky poslední dny před 6týdenním velikonočním půstem. Staleté tradice se můžou hodit i dnes. (foto: Vít Švajcr)


Znalci se shodnou a nad současnou populární akcí suchý únor si můžou hlavu ukroutit. Na tom, že odříct si alkohol je prospěšná věc, nevidí nic špatného, jde ale o načasování. V období od Tří králů po Popeleční středu si měli lidé užívat a hodovat. Všeobecné veselí pak gradovalo právě během úterý před Popeleční středou, kdy se vesnicemi táhly průvody plné maškar a kostýmů, hodně se pilo a jedlo a večer se na tancovačce hýřilo až do půlnoci. Pak se takzvaně pohřbila basa a až do Velikonoc zábava ustala. Nastala totiž křesťanská postní doba, ve které se věřící připravují na zmrtvýchvstání Krista. U nás se takto odehrává masopust, na Moravě fašank, v brazilském Rio de Janeiru karneval (který má ve srovnání s českými kostýmy skutečně jiné grády), protože karneval vlastně v překladu znamená to stejné jako masopust - tedy nejíst maso (italsky carnem levare = maso pryč).
Že se tradice masopustů po sametové revoluci obnovila, je skvělé, ne všude se ale dodržuje termín posledního úterý před Popeleční středou. Na druhou stranu, Česká republika se může pochlubit hlineckým masopustem zapsaným v UNESCu a třeba Roztockým masopustem, který se z docela malé a komunitní akce rozrostl do must see události, během níž se obdivují důmyslné a velmi estetické masky.

Co se jí?

Jestli tedy současní půstaři chtějí ctít tradici, měli by si nechat odříkání právě až po masopustu (protože tak se připraví o tradiční zábavu). A měli by zkusit nenapít se alkoholu celých 40 dní. (Stejnou dobu, jakou Ježíš strávil na poušti před tím, než se vydal do Jeruzaléma, kde byl ukřižován.) Masopustní veselí je kromě alkoholu spojováno s koblihami, tedy tím nejsladším, co bylo v chudých vesnických chalupách možné vyrobit - koblihy se kromě pořádné dávky cukru smaží, takže jsou i pěkně tučné. Tradičně se dělávala zabijačka. V masopustu se navíc s křesťanským rokem potkává i koloběh toho zemědělského. Zemědělcům samozásobitelům většinou na konci zimy docházela podzimní sklizeň a než zvládli opět něco vypěstovat, byla pro ně postní doba praktickým řešením nastalé situace, stejně téměř neměli co jíst.

Co se nejí?

Během půstu se nemělo jíst maso z horkokrevných zvířat (takže ryby byly ok). O alkoholovém půstu se v tradicích nemluví. Když je ale dnes tolik moderní nepít, je postní doba dobrou příležitostí, kdy to zkusit a zároveň zamyslet se nad zvyky, které dodržovali naši předci. Stejně tak si můžeš odříct sladké, tabák, nakupování, cokoli. Je to na tobě. V církevních předpisech se i dnes dočteš, že kromě odříkání patří k postní době i almužna, přeloženo – charita. Odříkání lze tedy upgradovat tím, že ušetřené peníze za nenakoupený alkohol (sladké, oblečení atd.) věnuješ na dobré účely. Tím se dobrý pocit jenom umocní.  Pokud se tedy rozhodneš tradice následovat.