Je tu už od září a každý den zažívá svoje poprvé. Poprvé na Zemi, poprvé mezi lidmi, poprvé mezi psy. Jak si tu Kapitán Galaxy žije, si přečtěte v pokračování jeho lodního deníku.
3. října
Motto na dnešní den: Žij po svém
Mám rád humanoidní bytosti. Vypadají podivně a dělají podivné věci. Třeba nechodí do kryokomory. Přitom jich mají opravdu hodně. Objevil jsem je docela náhodou, ve velkých kvádrech (větší než moje kocábka), kde je spousta humanoidů, věcí a hudba. Těch věcí je opravdu hodně a jsou tam hezky vystavené. Hezky se na ně kouká. Trochu mi to připomíná náš sklad před neuskutečněnou intergalaktickou výpravou. Řekl bych, že tyhle věci humanoidi opravdu potřebují. Z těch velkých kvádrů je ve velkém odnáší. Možná se taky chystají na nějaké výpravy. Kryokomory tu bývají plné. Ovšem ne humanoidů! Jsou v nich další věci, které jsou tvrdé a studené. Párkrát jsem ty věci vyndal a do kryokomory si lehnul, ale humaoidům se to nevím proč nelíbilo. Především tedy těm v černých skafandrech. Pokaždé mě z kryokomor vytáhli a z těch velkých kvádrů vyvedli. Škoda. Do velkých kvádrů plných hudby ale chodím dál. Mám hudbu rád.
10. listopad
Motto na dnešní den: Ať si každý žije po svém
Zjistil jsem, že na téhle planetě (které se říká Země, to je hodně jednoduchý název) žijí vedle humanoidních bytostí i nehumanoidní bytosti. A taky jsem přišel na to, že humanoidní bytosti mají k různým nehumanoidním bytostem různý vztah. Ten nejpodivnější mají k nehumanoidům, kterým se tu na Zemi (opravdu galaxiálně jednoduchý název) říká psi. Humanoidi s nimi tráví hodně času. Často na ně křičí a ještě častěji je hladí. Taky si k nim pořizují zařízení podlouhlého tvaru, která psům uvazují kolem krku. Většinou hned poté, co na ně křičí opravdu hodně. Trochu mi to připomíná mého Strogaruse IV., kterého jsem také často brával na výpravy. Bohužel jednou jsem ho zapomněl na planetě Nowimantis V, ale tam jsem zapomněl hodně věcí, po kterých se mi pak dlouho stýskalo. Vrtá mi hlavou, proč humanoidní bytosti sbírají po svých nehumanoidních bytostech hnědé (většinou) součástky, které z těchto psů občas vypadnou. Humanoidní bytosti vždycky velmi pohotově reagují, vytáhnou odněkud zařízení kvádrového tvaru, do kterého tyto hnědé (většinou) součástky vsunou. Chovají se přitom tak soustředěně, že bych řekl, že tyhle hnědé (většinou) součástky musí mít pro humanoidní bytosti v něčem fakt speciální. Řekl bych, že je humanoidi opravdu potřebují. Podobných součástek jiných nehumanoidních bytostí si přitom ani nevšimnou.
23. prosinec
Motto na dnešní den: Zima je jen pocit
Na Zemi došlo k citelné změně podnebí. Je mi trochu zima, hlavně na nohy. Změn je ale mnohem víc. Přibylo světel. A také humanoidních bytostí. Jako by je něco dalo do pohybu. Na některých místech se objevují v mnohem větší hustotě, než jsem kdy předtím pozoroval. Především u velkých kvádrů s hudbou a obtížně využitelnými kryokomorami. A pohybují se mnohem rychleji než kdy dřív. Přitom s sebou táhnou zařízení různých tvarů, která jsou úplně plná. Trochu mi to připomíná přípravu na pátou intergalaktickou válku a upřímně, to bych nechtěl znovu zažít.Na ulicích se objevil nový druh humanoidních bytostí, ze kterých jde strach. Mají gumové poloskafandry, zařízení kulatého tvaru naplněné vodou a nehumanoidními bytostmi, které jsem ještě neviděl. Tyhle nehumanoidní bytosti postupně vytahují a ZABÍJEJÍ. Když jsem to viděl poprvé, dost mě to vzalo. Pak ty nehumanoidní bytosti rozloží na součástky a dávají je ostatním humanoidním bytostem. Řekl bych, že je humanoidi opravdu potřebují. K čemu fakt netuším. Dnes jsem měl velmi těsný kontakt s jednou obzvlášť milou humanoidní bytostí. Trochu páchla (nedokázal jsem původ pachu identifikovat) a měla trochu potrhaný skafandr, takže jsem si nejdřív dával bacha. Ale pak mi tahle bytost dala dárek! Kus skafandru na nohy a přitom řekla: “Zahřej se trochu, aspoň teď o těch Vánocích.” Sice nevím, co tím chtěla říct, ale fakt mě to potěšilo. Najednou mám pocit, že žádná pátá galaktická nebude.
